Je na čase dopadnout doktora Zubatého. Kosmo nám spočítal, kde se skrývá a tak jsme se s Jirkou v čele vydali přímo za ním. Díky spolupráci a odvaze jsme ho úspěšně předali policii a Kosmo tak může opět pomáhat vyššímu věděckému dobru. Nic naplat. S koncem našeho příběhu přišel také konec školního roku. Slzičku jsme zamáčkli na poslední tradiční schůzce – na lodičkách. Těšíme se na tábor, který s sebou přinese nová dobrodružství a hlavně na další školní rok. Copak zažijeme příště?
Za pomoci vesmírné rakety jsme se vydali do vesmíru zachránit Jirku. Let byl náročný, ale raketa, kterou jsme vyrobili to zvládla a proneslá nás bezpečně tam i zpět. Díky navrácenému Jirkovi se nám také podařilo zachránit Kosma. Pověděli jsme si něco o naši státních symbolech a právech, ale hlavně jsme si nezapomněli hrát a přivítat konečně slunné počasí.
Zjistili jsme kde je Jirka! Doktor Zubatý ho uvěznil ve černé díře. Naštěstí jsme se naučili vyrábět rakety a záchranná mise muže začít! I kdyby byl Jirka zraněný, nebojíme se ničeho. Základy první pomoci neumí nikdo lépe než my.
Našli jsme Kosma! Ukradl ho doktor Zubatý, ale za pomoci speciálního výcviku plížení v absolutní tichosti se nám ho podařilo vystopovat. Teď už jen vyčkat toho správného okamžiku, kdy ho budeme moci osvobodit. Než ta správná situace nastane, rozhodli jsme se využít prvních teplých dnů ke hrám venku a své kosmonautské klíče jsme si ozdobili vlastními přívěšky. Cesta za Kosmem se blíží, takže dobře, že jsme si zopakovali jak se orientovat na mapách a co za rostlinky nám může v přírodě pomoci.
Další výcvikový měsíc bohužel nezačal radostí jako obvykle, ale nesmírným šokem. Kosmo zmizel a Jirka byl unesen! Musíme rychle zjistit, co se s nimi stalo, a zachránit je za každou cenu. Podle stop, které jsme zatím získali, za tím stojí jakýsi doktor Zubatý, který kdysi spolupracoval s Jirkou, než se rozhádali. S vědomím, že se na naší cestě za nimi může stát cokoliv, jsme si raději zopakovali zdravovědu a ukázali si, jak správně resuscitovat. Snad to ale nebudeme potřebovat.
Jirkovi přišel dopis od nějakého kolegy astronauta, že prý snad našel nějakou planetu, která vykazuje známky života. Přestože nám slíbil, že s námi bude pokračovat ve vesmírném výcviku, byla ta informace pro něj natolik vzrušující, že se hned sebral a odjel zjistit, o co jde. Výcviku se za něj ujala Anička a ukázala nám různé šifry, díky kterým nyní věříme, že v případě setkání se s mimozemšťanem mu budeme bez obtíží rozumět. Několik z nás se konečně zaradovalo nad mimořádnými úspěchy v oddílových zkouškách a chystá se na postup ve znalostních úrovních. Přípravu pro setkání se s novým světem jsme také obohatili o výrobu vlastních KPZ. Teď už nás nepřekvapí nic.
Anička nás tajně vzala konečně do vesmíru během vánoční výpravy i přes Jirkův zákaz. Bohužel na to přišel a strašně se na ní rozzlobil. Za trest musela vypracovat přednášku o jednotlivých souhvězdích zvěrokruhu. Náladu jsme si však spravili rychle hraním her a plněním dalších oddílových zkoušek.
Spolu s blížícím se koncem roku jsme rozhodně nemohli Vánoce oslavit jinak než podíváním se naši milovanou táborovou louku a dopřát štědrou nadílku i zvířátkům, která tam žijí. Připravili jsme pro ně lojové koule, rozvěsili mrkvičky a jablíčka a vyzkoušeli si, jaké to je uvařit si oběd v zimě a na mokrém dřevě, což ho významně pozvedlo na chuti. V rámci našeho celoročního příběhu jsme se pak poprvé vypravili do vesmíru poznat jednotlivé planety a vyzkoušeli si, jak by na nich život byl těžký. Rozloučili jsme se vzájemným předáním dárků a radostí nad vlastnoručním cukrovím.
Konečně nám vysvitla naděje, že se do vesmíru opravdu podíváme! Vyrobili jsme si skafandry, každý vlastní a na míru. Jirka to však ještě pořád nepovažuje za bezpečné. Naše vzdělávání však nekončí. Založili jsme si každý svůj sešítek, abychom si měli kam zapisovat všechny znalosti a dovednosti, kterých jsme nabyli, a během oblíbeného Batikina si vyrobili trička v těch správných oddílových barvách.
Konečně započal náš dlouho očekávaný vesmírný výcvik! Seznámili jsme se s Jirkou, který DASu vede, a představil nám také svoji spolupracovnici Aničku. Největším překvapením pro nás však bylo, koho nám představili dál. Ukázali nám nejvýkonnější a nejchytřejší počítač na světě, jménem Kosmo. Jeho disk je tak výkonný, že umí nejen zaměřit a ukázat jakoukoli hvězdu či planetu ve vesmíru. Umí dokonce spočítat souřadnice tak, aby otevřel portál a do vesmíru nás přenesl. Výcvik však zatím pouze začíná, takže cestování do něj máme ještě zakázané. Nevěšíme však hlavu, protože jsme se naučili mnoho nových věcí. Vyrobili jsme si kupříkladu vlastní svícínky, naučili nové uzly, šifry a složili z nich několik oddílových zkoušek. Paměť jsme si procvičili kimovkou a díky tomu víme, že je za námi další měsíc, na který jen tak nezapomeneme.
